Kopřivničtí motorkáři
partička kamarádů z Kopřivnice a okolí, fotky z různých výletů a cestování
úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

výlet před MotoGP Brno, přes Slovensko
poprvé to byl pro většinu výlet Brno bez Brna
středa 17. až neděle 21.8.2016

Tento náš hlavní výlet vyrážíme každý rok jiným směrem, střídáme 3 směry, Slovensko, Čechy a Rakousko, no a letos bylo na pořadí Slovensko.
Letošní ročník byl ale zlomový tím, že poprvé většina z nás nechtěla v sobotu dojet do Brna na MotoGP a dala přednost delšímu výletu, resp. jet výlet až do neděle. Dále to bylo výjimečné i tím, že nás Oto překvapil novou mašinou a také jsme nejeli najednou, dost lidí se připojilo později a nebo naopak dříve odjeli.

- ve středu odpoledne nás vyjelo 5: Jára na Crosstoureru, Dalibor na VFR800, Roman na V-Stromu650, Jirka na TransAlpu600 a Pavel na CBF1000
- večer do Kalamen za námi přijel Oto, překvapil s novou motorkou Kawasaki ZR-7S
- v pátek večer za námi přijel Ondra na Banditu1200
- v sobotu ráno odjel Jára s Otou, Jára mířil do Brna
- v sobotu současně za Járou vyjel Moty na Fazeru 600 a jeli spolu do Brna na MotoGP
- v sobotu odpoledne nás dojel ještě Zdena na VFR800
Takže celkově se akce zúčastnilo 9 lidí na 9 motorkách, ale někteří se navzájem ani nepotkali :-)



1.den - středa 17.8.2016
V jednu jsme se sešli u Járy a kolem půl druhé vyjeli směr Slovensko přes Šanci a Turzovku. Cesta ubíhala v pohodě, až po brutální zácpu před Čadcou, kde zrovna začínala odpolední špička. Brali jsme to v protisměru celkem v pohodě, jen se našel jeden řidič, co to nemohl rozdýchat že my jedem a on a rozhodl se nás blokovat. Nakonec jsme to projeli všichni a jeli dál. První zastávku jsme měli v Nové Bystrici, mrkli jsme na dřevěný orloj, který je tady postavený na zděné budově. Dál jsme si užili krásný zatáčkovitý úsek přes kopec, směr na Oravu. Před Oravou jsme to ale ztočili na jih, na Oravský Podzámok a po páté hodině přijeli do Kalamen. Tam měl u termálního jezírka stan jeden cyklista cestovatel, tak jsme si postavili stany vedle něj. Pivo, večeře, koupání. Moc teplo nebylo, tak jsem šel do vody raději dřív, protože pak by se mi už nemuselo jít. Ostatní šli později a pak se jim o to hůř lezlo ven. Večer jsme ještě čekali Otu, říkal že letos nepojede na půjčeném YBR250, ale na ... rozuměl jsem mu na Jawě a tak jsem řekl ostatním ať hádají na čem přijede. Nikdo to neuhadl a ani já, protože jsem se přeslech, nepřijel na Jawě (jako kdysi), ale na Kawě a navíc na své, kterou si právě koupil. Takže paráda, další z nás má vlastní motorku. Tak jsme jej přivítali a pokračovali v pití. Jinak bylo pořád chladno.



2.den - čtvrtek
Ráno jsme vstali a fakt byla zima. Hlavně Járovi to vadilo. Takže původní plán, abychom jeli okruh po Slovensku nejdříve na východ a pak jihem nazpět, jsme otočilli a rozhodli se, že nejdříve pojedem na jih. Takže směr Maďarsko, kde bude určitě tepleji :-) Vybral jsem trasu přes Donovaly na Bánskou Bystrici, ale zezačátku bokem, od Bešeňové přes Partizánskou Lupču, údolím boční cestou. Cesta vedla lesem, totálně opuštěnou a liduprázdnou krajinou. Jen povrch asfaltu byl horší. Pak jsme najeli na hlavní cestu, směr Donovaly a Bánská Bystrica a to už bylo naopak, asfalt pěkný, trasa také pěkná, zatáčkovitý úsek, ale bohužel plno aut a kamionů, často v kolonách a hůř se to předjíždělo. No ale zase jsme to nějak dali a projeli. Bystrici jsme prosvištěli obchvatem a za Zvolenem ve Zvolenské Slatině zastavili u hostince Zlatý dukát. Nenechali jsme se odradit na ulici žebrající starou cigánkou a zašli na oběd. Byl dobrý. Po obědě jsme si ve Vigľaši prohlédli parní vláček u cesty a kousek dál navštívili jednu takovou raritu, kdy použili starý vagón jako lávku pro pěší přes řeku :-) Na místo jsme ale dojeli jen 4, Dalibor s Otou nechtěli po polní cestě projet kaluž a zašpinit si motorky :-) Dál jsme se svezli po kousku rychlostní silnice, zas mi přišlo, že Slováci staví dálnice a silnice rychleji než my. Pak jsme odbočili na Divín a už z dálky viděli přehradu Ružinnou, kde jsme zajeli ke kempu ze severní strany, no a protože už bylo teplo, skočili jsme do vody. Tedy skoro všichni, až na Járu, pro něj ještě dost teplo nebylo. A nebo čekal na večerní termál. Dál jsme tedy pokračovali přes Lučenec do Maďarska, tam nákup v obchodě a směr kopec Matra, na který jsme tentokrát jeli ze SV strany, od města Recsk. Zatáček tam bylo plno, krásný asfalt, ale bohužel byl často posypaný štěrkem.... nechápali jsme proč.



Nakonec jsme tedy vyjeli na nejvyšší horu Maďarska, na Kékes, který měří 1014 m.n.m. a měli by si tam zajet všichni, kdo tvrdí že Maďarsko je jen rovina. Opravdu není :-) Nahoře je stará kamenná věž, nová moderní televizní věž s vyhlídkou. Tu jsme nyní vynechali a těšili se už do termálů, do oblíbeného Demjénu, kde si člověk může ve vodě velebit třeba i přes půlnoc.



3.den - pátek
Ráno jsme vstali, sbalili stany a vyrazili směr východní Slovensko. Kousek dál u dalšího termálu vybudovali ve svahu něco, co vypadá jak Pamukkale v Turecku, jakoby traventinové bílé jezírka (fotka je ve fotoalbu). Za Egerem jsme to vzali na Miskolc přes druhé největší pohoří Maďarska, kde bylo v lese snad milion zatáček, že toho bylo snad až moc. Opět doporučuji těm, co tvrdí že Maďarsko je jen rovina :-) Ale zase jsme to dali, projeli Miskolc s jedním zablouděním a namířili si to přímo do Košic. Za hranicemi jsme na druhý pokus vybrali hospodu na oběd, jídlo opět v pohodě a jako zákusek jsme si po obědě dali projížďku Košickým sídlištěm Luník IX. Tentokrát to nebylo jak poprvé, už se na nás neseběhly děcka a neházely na nás neházeli kameny a klacky... jen jeden se o to pokusil. Možná to bylo tím, že tam byla hlídka policie, nebo většina byla někde jinde. Sídliště jsme si tedy projeli, prohlídli, některé paneláky fakt vypadají drsně, některé jsou až průhledné...



Z Košic jsme pokračovali na východ. V dragovské sedle, jak je památník na bitvu z 2.světové války, jsme si dali pauza na kafe a porozhlídli se. Je tam hned vedle cesty tank a samohybné dělo. V Michalovcích jsme se chtěli stavit do obchodu, ale vypadalo to tam, jako by měli největší slevovou akci za celý rok... tolik lidí a takovou zácpu na parkovišti u supermarketu jsme ještě neviděli, tak jsme raději jeli dál. Mířili jsme si to k Zemplinské Šíravě a cestou potkávali plno motorek. Voda v Šíravě nás zklamala, byla hrozná a myslím že tam někdo říkal, že jsou tam sinice, takže to na koupání to nebylo.



Tak jsme se rovnou vydali k další přehradě poblíž, k Domaše, kde to snad bude lepší. Jak jsme vyjeli zpátky k Michalovsím, tak po hlavní cestě jezdilo ještě více mašin a najednou jsme z kopce viděli, že jsme se dostali do dlouhé motorkářské kolony. Tento víkend tam zrovna probíhal motorkářský sraz. Nikoho z nás to ale nelákalo, ani sraz a ani pomalá jízda krokem se zastavováním, tak jsme na začátku města raději odbočili směr Domaša. Cestou jsme ještě dali nákup ve Vranově nad Topľou, kde to bylo v pohodě a k Domaše to měli už jen kousek. Večer zase jídlo, pivo a Pavel rozjel vodní dýmku. Také si za námi přišel popovídat jeden rybář, který říkal že také jezdí na motorce a jaké tam chytají úlovky. Později volal Ondra, kde přesně jsme, že už se přibližuje k nám, tak ať ho navedem. Přijel už za tmy, před devátou, tak jsme mu šli raději posvítit na odbočku, aby nás neminul. Tak a teď je nás 7, nejvíce za celý výlet.

4.den - sobota
Ráno jsme vstali a... mlha. No ještě že nepršelo. Jára s Otou odjeli už o půl osmé, Jára mířil do Brna na MotoGP a byl domluvený s Motym, že se připojí cestou a Ota potřeboval domů. To se už mlha rozestoupila a slunko zase začalo hřát, tak jsem si šli zaplavat. Vyjeli jsme kolem deváté, v počtu 5 lidí, vzali to přes Stropkov a Havaj do Medzilaborců, kde je muzeum Andyho Warhola. Pak nejkratší přes Laborecký priesmyk do Polska, cestou ještě posezení a svačina v Palotě. V Polsku se najednou změnila kvalita cest k lepšímu, jeli jsme v Komanćza vlevo, prohlédli si starý dřevěný kostelík a pak pokračovali krásnou krajinou, která prostě byla nějaká jiná než na SLovensku, jakoby jinak zvlněná. Také jsme tam viděli veřejné tábořiště pro turisty, třeba to jednou využijeme. Nakonec jsme přijeli z Polské strany na Duklu. Před hranicí jsme si ještě v Polsku vzali benzín (levnější). Na Dukle jsme už byli a většinu míst viděli, tak jsem našel něco, co jsme ještě neviděli a byl to dřevěný kostelík v obci Ladomirová, o kterém píšou, že je zvláštní tím, že byl postavený bez jediného hřebíku. Vešli jsme dovnitř a uviděli... hřebíky! Takže dnes tam už jsou :-) Pak jsme jeli dál a zastavili se u známého památníků dvou tanků (sovětského a německého), kde se fotí snad každý, kdo tam jede. Tak jsme se tam také nechali vyfotit :-)



Projeli jsme Svidník a u Bardějova jsme se stavili do doporučené pizzerie, kde to bylo v pohodě a také nás tam dojel Zdena na VFR800, který v sobotu ráno vyjel za námi. Takže nás bylo zase 6. Po obědě jsme zamířili k západním Tatrám. Cestou jsme ještě omrkli jedno jezírko (možná štěrkoviště) poblíž Ľubotína, kde se dalo koupat a asi i tábořit, ale protože jsme toho chtěli stihnout ten den ještě víc, nechali jsme to na příště. Na koupání jsme se zastavili až v kopcích v jedné obci, kde je traventinové jezírko s minerální vodou, která není horká, ale má léčebné účinky a v létě osvěží. I přes cedulku zákaz koupání se tam koupalo hodně lidí :-) Cestou dál jsme viděli západ slunce za Vysokými Tatrami, krása....



Nakonec jsme přijeli na vytipované místo u jedné vesnice, kde vyvěrá další minerální léčebný pramen, který stříká ze země asi každých 40 minut. Prostě taková rarita, o které se přesně neví co tyto intervaly způsobuje, až na to Jirka při třetím intervalu (a třetím pivě) přišel: "Všimli jste si, že to začíná stříkat, když zrovna jede po druhé straně údolí ten nákladní vlak?" :-) Tímto odhalením největší geologické záhady tohoto kraje jsme mohli po dalších pivech s dobrým pocitem v pohodě usnout :-)
Před tím ještě šel kolem jeden místní, dali jsme se s ním do řeči a prozradil nám, že k pramenu se někdy chodí večer koupat milenci a nedávno tam dokonce viděl během dne nahé ženy... Za nás jsme tam ale nic takového neviděli, jen v noci jsme slyšeli, že se přišel nějaký pár okoupat.



5.den - neděle 21.8., návrat domů
Ráno jsme vstali a slunko, paráda. Před devátou už tak hřálo, že jsme pod ten stříkající pramen někteří vlezli. Pak jsme vyjeli a směrem k domovu jsem zvolil trasu, kde většina z nás asi nikdy nejela, kolem Nízkých Tater do Liptovské Tepličky, kde je další rarita, Zemiakové pivničky, což jsou takové díry do země, kde si vesničané dříve ukládali brambory a další zeleninu, protože je tam stálá teplota 2-6°C. Nahoře si postavili stříšky, dvířka, mají to zamklé a očíslované. Celé to vypadá skoro jako Hobití obydlí :-)



Pokračovali jsme dál lesem, až nás cesta přivedla do údolí mezi Nízké a Vysoké Tatry, k dálnici. Tam se odpojil Ondra, spěchal domů. Nás 5 jelo dál kolem dálnice, na oběd do koliby Červený kút, před Liptovským Mikulášem. Vyšlo nám to tak akorát, jak jsme přijížděli začalo pršet a než jsme pojedli, přestalo. Cestou zpátky nás déšť ale stejně zastihl, zvlášť v jednom úseku (před nebo po Martinu), to pršelo hustěji. Pak už normálně a jak jsme přes Bumbálku přijeli hrnaici a přijeli na Bečvy, tak prakticky přestalo. Při návratu jsme se zastavili ještě u Járy, který se před námi vrátil z Brna, takže jsme mohli pokecat, jak bylo. Do Kopřivnice jsme tedy přijeli po čtvrté.

Závěrem:
Celkově nám to vyšlo parádně, vyšly pěkné úseky, kde jsme se parádně projeli, navštívili jsme pěkné místa, měli jsme i štěstí na pěkné místa na stanování (všechny zdarma) a koupání nám také každý den vyšlo, k tomu jedny termály, jídlo také dobré, takže vše parádní :-)


fotoalbum výlet Brno 2016


trasa výletu, 1450 km



úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

počítadlo návštěv , stránka změněna: , webmaster


WebZdarma.cz