Kopřivničtí motorkáři
partička kamarádů z Kopřivnice a okolí, fotky z různých výletů a cestování
úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

Grossglockner
20.-21.6.2014

fotoalbum Grossglockner 206 fotek

Cestopis sepsal OTO, jak se na SV1000 a s Boďou (ten na Golďasovi) vydali na známou horskou silnici v Rakousku.


pátek 20.6.2014 - cesta do Alp
2:50 hod budíček. Vařím si kafe, pokouším se něco sníst, ale v tuto hodinu to žaludek odmítá. Tak teda jen kafe, spáchám základní hygienu. Začínám se oblíkat a slyším jak mi Boďa prozvání mobil – signál, že sedá do auta a jede pro mě. Zrychlím tempo, popadnu zavazadla a valím. Až v garáži zjišťuju, že karimatka leží v obýváku na zemi. No – buď to zvládnu bez, nebo půjdem do penzionu. Na SV přivážu jen malý batůžek, zbytek nacpáváme do kufrů GW. Je zataženo, 11°C.
Přesně ve 4:00 hod vyjíždíme. Po 2km sem tam kápne, tak ještě v Ostravě oblíkáme nepromoky. To jsem netušil, že je dnes vlastně nesundáme. V Olomouci míjíme benzínku – v tom okamžiku se rozsvítí „hladové oko“. A když už jsme u toho míjení, tak jsem minul exit na Brno. Vztyčím ukazováček, zakroužím na znamení, že se budeme otáčet. Po urputném soustředění trefím exit Brno, tankuju hladové SV a Boďa spravuje větrací mřížku v plexi – nešla zavřít a foukalo mu do obličeje. Myslel jsem, že GW se na cestě nespravuje :-) Aspoň přestalo chcát.
Valíme dál na Brno, kde opět blbě odbočím a místo na Znojmo jedeme do centra Brna. Opět dělám ten směšný pohyb ukazováčkem. Ani bych se nedivil, kdyby Boďa vztyčil prostředník. Abych nezapomněl – začalo chcát. Pokračujeme do Znojma, dobíráme do plných a hurá za čáru. I přes jazykovou bariéru si celkem bez problémů kupujeme dálniční známky, jen pro jistotu se ptáme na cestu. Vzhledem k počasí volíme „autoštrade“.
Blížíme se k Linci, esvéčko má zase hlad, bolí mě ruce, záda a všudepřítomná voda mě začíná s…., propadám lehké depresi. Zajíždím k benzince, tankuju a mířím k parkovišti a krytým lavičkám. Náladu mi spraví poctivý český řízek. Přestalo pršet – začalo chcát. Kyblíky na hlavu a jedeme dál. Boty ztrácejí svou odolnost proti vodě. Voda teče dovnitř, ale neodtéká. Zavrhuju myšlenku na stan a spacák. Ještě že jsem nechal karimatku prozřetelně doma. Za Salzburgem Boďa nezvykle rozhazuje rukama. Zvolním a čekám co se bude dít. Konečně krouží ukazováčkem někdo jiný :-) Vracíme se, odbočujeme na Zell am See a pak už bez problémů dojíždíme do cíle - Zeller Fusch. 763 km je za námi, mám toho plný brejle. Mokré věci dáváme do vyhajcované sušárny. Teplá sprcha, beer, večeře a už se zase těším zítra na motku.




sobota 21.6. - výjezd na Grossglockner
Vstáváme kolem 7 hod. Nebe je hooodně podobné jako včera. Věci máme suché, neprší, tak vyjíždíme směrem k mýtné bráně. Dobře jsme udělali – mraky se rozestupují a jsou vidět zasněžené vrcholky hor. Zastavíme, fotíme, platíme 24 éček za vjezd. 1-2-3- zastavíme, fotíme, 1-2-3- zastavíme, fotíme, 1-2-3- kašlu na focení, chci si užít jízdu. Zážitek mi nikdo nevezme.
Vjíždíme do mraků, viditelnost do 5m. Vyjíždím z pravé zatáčky 2-3 a kurva levá. Jdu na brzdy. Nezvyklé zakmitání řídítek a podivný pazvuk od předního kola signalizují, že něco není OK. Před další pravou jdu na brzdy opatrněji a „nepříjemnosti“ se opakují. Tipuju to na sjetý desky. Vyjíždíme na „parkplatz fuscher törl“, ohýbám svůj hřbet a vidím,že pravá vnitřní deska je v....
Mezi mraky se snažíme fotit co je zrovna vidět. Fotografický maniak by si přišel na své. Příjemně se otepluje, vyjasňuje, což je poznat i podle přibývajících motorkářů. Skoro na každém kroku je slyšet maďarština. Daly by se nafotit ještě tisíce fotek, ale my jedeme dál – pozdravit se s Franz Josefem. Cestou samozřejmě stojíme, fotíme. Ale tohle se musí vidět na vlastní oči. Nedá se to popsat slovy. Z nadmořské výšky se mi mírně motá budka, přesto se snažím všechno vstřebat. Po 2 hodinách vyrážíme směrem k jižní mýtnici. Před ní se otáčíme a jedeme celou trasu ještě jednou. Placené území opouštíme severní cestou, po rychlém sešupu dolů cítím obrovský tlak a bolest v uších. Jedeme se toulat po okolí Zell am See. Je to úplně něco jiného, než to co jsme před chvílí opustili. Do penzionu přijíždíme kolem 17 hod.
Dáme večeří, pivo, na pokoji několik doušků přepáleného ovoce, plánujeme zítřejší trasu domů a se slovy „to nějak dopadne“ jdeme spát.






neděle 22.6. - návrat
Budíček, snídaně, sbalit a přesně v 8 opouštíme penzion. Jedeme k Salzburgu z jiné strany po 311 tunelem Schmitten. Cestou vidíme další nezapomenutelné pohledy na Alpy a údolí. Ještě naposledy zastavujeme, fotíme a blížíme se k Salzburgu. Odtud po A1 do Linze. Pak exitem 150 do městečka Enns, které jsme chtěli jen projet a za ním odbočit na 3, která kopíruje Dunaj. Výborné značení způsobilo, že jsme v Enns kufrovali skoro hodinu. Můj slovník začal obsahovat vybraná slova dlaždiče a už jsem se chtěl na to vy…. (vybodnout). Klidnější, rozvážnější a vytrvalejší táta Bohouš našel nakonec onu odbočku a zachvíli se k nám z pravé strany přibližovala řeka. Byla to krásná cesta s hezkými pohledy tentokrát na řeku. Nijak jsme to nehnali, přes obce 50km/h, mimo 90-100km/h. Tím jsem dosáhnul hooodně zajímavé spotřeby. Tak jsme se kochali až do Krems, kde jsme se nechali vyhnat na S5. Po pár kilometrech odbočujeme na Hollabrunn a pomalu se blížíme k hranici. Jedeme Znojmo, Brno. V Pohořelicích zjistíme, že se nám ještě nechce domů a odbočujeme na Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín, Vizovice, Vsetín, Valašská Bystřice, Rožnov p R.
Na Čeladné zkoušíme štěstí a jedeme ke statku na zmrzku. Po 20 hodině chtít v Česku zmrzlinu je trošku moc. Tak teda jedeme domů, ještě si to natáhneme přes Dobrou, Nošovice, Lučinu a kolem 21hod parkujeme motky v garáži. Ještě dofoukáme 2 úmyslně vypuštěné gumy na tátově autě a tím končí naše 3denní putování.

Pár čísel na konec:
Najeli jsme cca 1800 km
Nádrží proteklo 94 l
Prům. spotřeba litrového SV 5,22 l/100km





úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

počítadlo návštěv , stránka změněna: , webmaster








WebZdarma.cz