Kopřivničtí motorkáři
partička kamarádů z Kopřivnice a okolí, fotky z různých výletů a cestování
úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

Ukrajina, Moldávie a Rumunsko
8.-31.7.2011, 24 dní

Jára, Moty a Leoš se vydali na východ, vzali to přes Polsko na Ukrajinu, tam zažili několik problému s polilcajtama (více až v cestopise) a tak se na Ukrajinu vykašlali a projeli se více přes Moldávii a přes Rumunsko. Cestopis napsal Moty:

1.den, pátek 20.5.2011
Sraz 12h OMV FM směr ČT. Vyrážíme já Moty+Arni FZ1, Jára+Jaradero a Leoš+Bramborák GS směr PL. Musím říct, že u nás jsou cesty špatné, ale v Polsku to je úplná katastrofa, koleje, díry, prach atd. Nemůžeme se dočkat Ukrajiny :-) to bude masakr. Rychlopřesun směr Bialsko-Biala, Tarnów, Rzeszów a konečně hraniční přechod Krakovec. Hned za hranicí jsme našli bivak a hurá pivo a slivka. Dnes najeto 451km.

2.den, sobota 21.5.2011
Ráno budíček a hurá do sedel směr dobrodružství zvané Ukrajina. Tož vyrážíme směr Lvov a dále Rivne, Žytomir a Kijev. Krajina na Ukrajině zatím nic moc. Samá rovina kde nic tu nic. Silnice ještě horší než v Polsku, ale jedeme. Po ujetí cca 120km, průměrnou rychlostí 50km/h dáváme pauzu na oběd. Jel jsem napřed hledat volný flek a kluci po chvilce dorazili. Hned jak zastavili, Jára nadával jako špaček. První konfrontace s UA policií a prohráváme 2:0 :-(. Pokračujeme dále směr Rivne. Po další pauze a velmi nudné jízdě s maximálkou 80km/h nás opět zastavují benga. A je to 3:0. Jsme opravdu zhnuseni a radíme se co dál. Původní plán Černobyl padá a volíme variantu pryč odsud, ale hlavně pomalu!! Stáčíme to směr Moldávie a max.80 míříme na jihovýchod směr Šepetivka. Najeto opravdu nudných, pomalých 420km s očima na stopkách při hledání policie za každým rohem. Všichni jsme nas*aní a těšíme se do Moldávie. Tábor jsme rozložili uprostřed louky (pastviny).



3.den, neděle 22.5.
Ráno nás budí zvonce hovězí ekologické sekačky trávy. Je hezky a vyrážíme opět nudnou trapnou rychlostí na JV. Odpoledne konečně dorážíme k hranicím Moldávie. Ještě těsně před hranicí se krásně okoupeme. Po nezbytném asi hodinovém papírování na hranicích konečně mimo policejní stát Ukrajina. Moldávie je velmi podobná Ukrajině. Lehce zvlněná rovina, většinou samé louky a pole. K večeru při hledání spaní zastavujeme na pěkném piknikovém místě. Je neděle a ještě tu je pár skupinek (rodin). Děláme pauzu a čekáme, až se sbalí a můžeme vytáhnout stany. Jedna rodinka se s námi dává do řeči, probíhá výměna kořalek, piva a vína, taky nějaké jídlo dostáváme na ochutnání. Po krátkém pokecu nás pán domácí zve k sobě domů. Jelikož se na horizontu objevují mraky a blesky, podléháme a přijímáme. Dostáváme jídlo, pití co hrdlo ráčí, můžeme použít koupelnu a spíme v postelích. Nakonec nespadla ani kapka. Dostáváme instrukce, že tady je policie v klidu. Najeto cca 350km.

4.den, pondělí 23.5.
Ráno vyrážíme směr Kišiněv. Cesty jako v UA, provoz téměř žádný, trochu pěkněji než na UA. Po poledni dorážíme na hlavní náměstí Kišiněva kam nás dovedl borec na zlatém GW. Z místní policií dohlížející na pořádek před prezidentským palácem domlouvá naše parkování do 15h. Kišiněv je pěkné město, hlavně děvočky tam mají moc hezké. Konečně trochu civilizace. Za dohledu policie jsme se ládovali výrobky McDonald, váleli se po trávníku a očumovali holky. Před 15h nás policajt upozorňuje, že nám končí pauza, tak balíme a vyrážíme směr Rumunsko. Cesta ubíhá hezky, policajty není skoro vidět. Až na jednoho :-( Jára je zastaven, já s Leošem dle domluvy pokračujeme dále. Čekáme a po chvíli se objevuje Jaradero. Prý jsme jeli všichni rychleji, ale změřil jen Járu. Tož 4:0 :-) , ale jen 20 dolarů což se dalo. Hranici s Rumunskem překračujeme u města Cahul. Hned za hranicí bivakujeme na pastvině s výhledem do Moldávie. Leošovi není dobře. Asi nezvládá naše tempo :-) . Najeto 440km.

5.den, úterý 24.5.
Ráno nás opět budí zvonce u ekologické sekačky na trávu, tentokrát je to skopová sekačka. Leošovi je mizerně, jede hledat lékárnu a penzion, aby se vyležel. Takže se dělíme, my s Járou chceme vidět Černé moře, tak vyrážíme směr Konstanta. Leoš někudy pro tabletky a sraz zítra někde u Brašova. Tož valíme na Galati, kde využíváme převozu přes Dunaj a pak pokračujeme přes náhorní plošinu, kde byla strašná spousta vážek a pěkné passo Pasul Tailor 187 m.n.m. :-) , to není překlep opravdu jen 187, směr Konstanta. Silnice se hodně zlepšily. Spousta jich je opravených nebo úplně nových a s Járou koukáme kam se Rumuni za 3 roky co jsme tu byli naposledy dostali. Oproti roku 2008 jsou tady supermarkety jako u nás, spousta nových aut, téměř žádné staré vraky jako posledně. Ve městě Navodari hledáme pumpu, kde berou karty. Pomáhá velice ochotný policista a vede nás skrz město k pumpě. Kecáme a zjišťujeme, že má R6 a obdivuje Arniho. V přímořském letovisku Statiunea Navodari se koupeme, teda Jára jen nohy, ale v moři byl a poleháváme. Moře je klidné, čisté a teplé. Pláže skoro prázdné. Po pobřežním bulváru přes Mamaiu směřujeme až do Konstanty. Nevěříme svým očím jaké luxusní hotely a restaurace tyhle letoviska mají. Samé sklo, luxus, palmy, vodotrysky, nad hotely ve výšce jezdí vyhlídková lanovka. Koukáme na to s otevřenýma hubama. No nic pokochali jsme se a stáčíme se směr Brašov za bramborákem Leošem. Jedeme směrem na Sloboziu, kde za městem Harsova musíme přejet Dunaj. Je to placený most a my nemáme rumunské prachy. Paní v budce nás pouští zadarmo, supééér :-) . Za Slobozií stáčíme na SZ směr Buzau, jedeme po vedlejší cestě, projíždíme klasické rumunské dědinky, děcka mávají, každý si pase svojí kravku, vodu si nosí z obecní pumpy a je jim fajn. Před Buzau bivakujeme v piknikovém lese. Flek super, ale klasika v celém RO všude odpadky, no nic je to jejich mentalita. Dneska jsme si dali do těla, najeto 520km.
PS: Leoš se cestou a hlavně necestou :-) dopravil k Brašovu a tam nocoval v penzionu.

6.den, středa 25.5.
Ráno vstáváme brzy, jsme jen dva a valíme za Leošem. Kousek za Buzau jsme minuli bahenní sopku, škoda :-(. Aspoň máme důvod se tam vrátit :-) . Je tady moc hezky. Cesta se začíná kroutit, stoupat do hor a to se nám líbí. Kvalita stále velmi dobrá. Nad obcí Siriu stavíme u hráze vodního díla. Koukáme na obec přímo pod hrází a říkáme si, kde se asi tak domky zastaví, kdyby ta hráz prdla. Tento úsek cesty všem motorkářům doporučujeme, velmi dobrá kvalita, zatáčky a dvě sedla. Taky tam v jednom úseku cca 200m pršelo z ničeho, prostě modrá obloha, z které padaly kapky vody. Asi zázrak. Výška sedel 642 a 838 m.n.m. Po desáté hodině se potkáváme s uzdraveným a odpočatým Leošem a jedeme do centra Brašova. Po prohlídce hradeb a projetí centrem směřujeme směr Bran a Drákulův hrad. Tam proběhne prohlídka hradu a výborný oběd. Poté pokračujeme směr Campulung přes pohoří Dambovicioarei, kde se cesta opět nádherně klikatí a projíždíme dvě sedla 1290 a 875 m.n.m. Bohužel je po dešti tak musíme opatrně. Jinak opět vřele doporučujeme. Z Campulungu míříme na Curtea de Arges, kde kupujeme proviant a fičíme do hor směr Fagaraš. Značky podél cest však varují, že je neprůjezdný. Taky cesta se kazí. Na hrázi přehrady Vidraru se rozhodujeme zda ji objet zleva nebo zprava. Na mapě obě cesty měly stejné označení. Vybíráme vlevo. Oh jak špatná volba, ale to jsme zjistili až o dost později. Cesta fakt luxus, tam by měl problém snad i LKT(kdo neví tak lesní kolový traktor) :-) .Po cca 5km a stále se zhoršující cestě se rozhodujeme pro dnešek zastavit a bivakujeme u hájenky. Jsme na břehu přehrady, ale do vody je to strašně daleko, protože chybí tak 20 výškových metrů k hladině a břehy jsou hodně prudké. Naštěstí těsně kolem hájenky teče potůček, takže ráno proběhne i nějaká ta hygiena. Dneska parádní svezení, najeto 350km.

7.den, čtvrtek 26.5.
Ráno to otáčíme zpátky k hrázi a objíždíme ji zprava. Cesta je taky velmi, ale velmi špatná nicméně přece jenom sem tam asfalt. Po cca 15km neskutečně dobité cesty, samá díra, štěrk a louže po ranním dešti, to balím a zastavujeme. Jára je taky zhnusem. Leoš nám ujel. Jára pokračuje za ním, že to vzdáváme a já čekám. Po chvilce dojíždí Leoš, že cesta je po 2km dobrá. Tak teda ještě pokračuji a opravdu cca po 2,5km asfaltová četa a za nimi fungl nový koberec. Tak hurá pokračujeme. Mastíme to dále směr vrchol. Asfalt je velmi slušný, cesta se báječně kroutí a my stoupáme vzhůru. Začíná se objevovat sníh. Asi 2km před vrcholem je sníh přes celou cestu. Značky nelhaly. Končíme. Jdu na to ještě mrknout pěšky, jestli se to nedá. Nakonec Leoš sundává kufry a posíláme ho dále. Bohužel tunel je kompletně zasypán ještě sněhem, takže se vrací, byla to zbytečná mise. Takže ani napodruhé jsme nepřejeli přes bájný Fagaraš. No nic tak stejnou cestou dolů a nemůžu se dočkat těch cca 18km hororové cesty :-( . Zpátky se mi to zdálo nějaké kratší, možná proto, že jsem se snažil držet Leoše díra nedíra :-) . V Curtea d.A. stáčíme vpravo na Ramnicu Valcea což je lázeňské město, tak jsme si tam dali pauzu s obědem. Pokračujeme na sever směr Sibiu. Cesta je parádní údolím řeky. Trochu se trháme, protože zhoustl provoz a každý si jedeme svoje tempo. Pro rumunské psy je můj LeoVince nějaké dráždidlo a připravili mi docela dvě perné chvilky, když mi vběhli přímo pod kolo. Naštěstí jsem to ustál, ale začínám si na polehávající čokly kolem cest dávat majzla. Před Sibiu se sjíždíme zase dohromady. Blíží se večer tak trochu zvyšujeme tempo. Míříme směr Sebeś. Jedu první a docela ostře. Provoz je stále dost hustý tak kamióny dávám i přes plnou. Bohužel v jednom klesání se mi to vymstí a staví mě zapomenutý policajt. Naštěstí se s ním dalo bavit a ukecal jsem to na 20éček. Skóre 5:0 :-( . Údolím řeky Mureś míříme směr Deva. Sluníčko zapadá tak dáváme pauzu a kupujeme proviant na večer. Leoš chce jet jinudy a dát si ještě nějakou cestu necestu, tak se loučíme a my dále pokračujeme na západ. Je čtvrtek a v pátek chceme být už někde na jižním Slovensku v termálech tak ještě taháme. Stavíme na rozcestí za Devou u řeky. Bavíme se při sledování přemlouvání osla, aby se pohnul dál. Po asi hodině marného přemlouvání to maník vzdává, osla přivazuje a jde domů sám. Dnes najeto parádních 380km.

8.den, pátek 27.5.
Ráno vstáváme za oslího hýkání a koukáme, že má kamaráda koně. No nic balíme, dneska nás čeká nudná maďarská rovina. Vyrážíme směr Arad pak kousek na sever a vlevo na Gyulu. Projeli jsme hranice do PL, UA, MD, RO nikde nic nekontrolovali maximálně chtěli otevřít kufry, nic víc, ale na přechodu z Rumunska do Maďarska, kde bychom díky Schengenu neměli ani zastavovat nám kontrolovali vše. Dokonce prohmatávali spacáky a stan jestli tam něco nepašujeme, třeba chlast. Prostě pakárna nentudum magyárosz. Tož vyrážíme do té trapné placky směr Békésczaba, Szarvás, Keczkemét a spodem objet Budu i Pešť :-) .přes Dunafoldvár, Székesfehérvár, Kisbér do Komárna. Z Komárna přes Velký Medér do termiku v Topoľníkách, kde se setkáváme s Romanem. Cesta přes HU je pravdu strašná nuda a jestli si někdo myslí, že se na motorce nedá usnout tak já myslím, že v Maďarsku ano. Nekonečné rovinky, téměř žádné zatáčky. Na druhou stranu to tam zase hezky utíká. V termálech jsme se krásně odmočili a užili poslední večer. Leoš to dneska napálil až domů. Dnes 650km.

9.den, sobota 28.5.2011
Ráno zatažená obloha. Než sbalíme tak začne pršet. Vyrážíme, déšť neustává tak za Galantou nasazujeme nemoky. Poprvé na této route. Dosud jsme měli nádherně, někdy až moc teplo. Nevadí, za chvíli jsme doma. Dneska klasika Galanta, dálnice, Nemšová, V.Klobouky, Vsetín a domů. Jedna pauza na polévku a čaj v Lidečku a hurá domů. Dnes cca 300km.

Dovolená se opět povedla na jedničku, i když z Ukrajiny máme trochu rozporuplné dojmy. Moldávie paráda, Rumunsko nás velmi mile překvapilo a už teď se těšíme jak se tam vrátíme a konečně pokoříme ten Fagaraš!!!! :-) .Ale to až jindy. Celkem najeto téměř 4000 parádních kilometrů, náklady a spotřebu bohužel nepočítám, ale vzhledem k našemu výsledku 5:0 ve prospěch policie to bylo více než obvykle L.

Leošovy fotky , 201 fotek ze zrcadlovky


a Motyho fotky z mobilu, 66 momentek:




úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

počítadlo návštěv , stránka změněna: , webmaster


WebZdarma.cz