Kopřivničtí motorkáři
partička kamarádů z Kopřivnice a okolí, fotky z různých výletů a cestování
úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

Deštné bez deště, Dobešov bez Dobeše
10.7.2010
napsal Dalibor

Prázdniny jsou v plném proudu, počasí přímo dokonalé a tak to chtělo někam vyrazit. Na sobotu 10.7. už delší dobu zval Víťa Šváček k účasti na jeho známém Dobešovském létě, srazu motorek, aut a lidové veselici. Dobešov je ale moc blízko, chtělo by to povyrazit někam dál, ať se trochu projedeme. Náhodou jsem si všiml, že ve dnech 9.-11.7 se koná sraz motorek VFR v Deštném v Orlických Horách. No to už je jiné kafe, hned se mi promítla jízda po silnici České Petrovice – Orlické Záhoří – Šerlich, tak jsem začal lanařit oba zbývající Vefristy z našeho kroužku přátel hudby i ostatní nehudební členy. Pavel musel sice honem pořešit zadní gumu (na moji dobrou radu ji nakonec neřešil), brzdové destičky (vyřešil Pepa z Depa) a krabičku nabíjení (vyřešil Ignitech), všechno ale nakonec stihl a tak jsme v pátek v 15.00.01 vyrazili v síle 4 účastníků – Pavel, Zdena a Dalibor na VFR a Petr na SV a dvou doprovodů na TDM a malém SV.

Jeli jsme směr Fulnek, Odry, Vítkov, Kružberk, Leskovec nad Moravicí, Brutál a Václavov u Brutálu, kde se doprovody rozloučily a odletěly zpět na základnu. Letmá kontrola Pavlovy zadní gumy přinesla mírné znervóznění, vytrhané kusy gumy skoro až na plátno nevěštily nic dobrého, bylo jasné že bude muset odlehčit rukojeť. Pokračovali jsme po „jedenáctce“ směr Rýmařov, Skřítek, Sobotín a Rapotín a zkratkou přes kopec přejeli do Hanušovic, odkud jsme údolím Moravy dojeli do Králík. Tam zastávka v posledním supermarketu po cestě, nákup proviantu a plechových baterií, dotankovat a pokračovat na Lichkov a Mladkov, odkud jsme to zlomili vzhůru na České Petrovice, Bartošovice, Neratov, Orlické Záhoří a Šerlich. Jedinou chybičku to mělo, bylo už po sedmé večer a pokud jsme nejeli stínem, tak přímo proti vodorovnému ostrému slunci ale i tak to byla kochačka.



Do Deštného jsme sjeli někdy před osmou, dojeli do kempu „Zákoutí“, pokecali s panem domácím a rozbalili tábor vedle jednoho osamoceného veefera, s jehož majitelem jsme navodili družbu. Vyzkoušeli jsme bazének a pak šli na chvilku posedět do místního kulturního zařízení, kousek vedle tvrdého core VFR clubu, evidentně z „Prahé“ a jelikož brzy zavírali, šli jsme ke stanům a vzali za vděk lehce zteplalým plechům zn. Billy Goat. Večer jsme nakonec někteří zůstali spát pod širákem a řešili mléčnou dráhu a kam odjel velký vůz.

Ráno opět koupel v bazénku a po sbalení cirkusu jsme vyjeli zpět na Šerlich a užívali jsme si luxusní silnici Orlickým Záhořím. V Neratově jsme udělali zastávku a šli se podívat na známý zrekonstruovaný kostel.



Pak ještě malá zastávka u Zemské Brány a v Bartošovicích jsme zahli k přehradě Pastviny a šlo se zase do vody. Jelikož nám vyhládlo, nalákal jsem celkem snadno účastníky zájezdu na uzenou makrelu v jedné hospodě v Záhřebu. Tak jsme pokračovali přes pastvinskou hráz, Jablonné n. O., Červenou Vodu a Olšany do Záhřebu, kde jsme na několik neplatných pokusů hledali tu hospůdku, kde opravdu dělali makrely, ale letos asi jen jednou. Smůla, tak jiná hospoda s grilem „V zatáčce“, kde dělali krkovičku, taky se to nakonec dalo.

Po občerstvení pokračování směr Úsov, Uničov, Šternberk, trať Ecce Homo, Moravský Beroun, Vítkov a Dobešov, kde na místním hřišti probíhala zábava plným proudem. Od našeho předskokana Jirky s rodinou a legendární T603 (viz jeho článek Dobešovské léto 2010) jsme se později dozvěděli, že o to nejlepší jsme přišli, když se soutěžilo o nejlepší zvuk motorky mezi jedním F6C Valkyrie a dvojicí VFR a do toho vstoupil Jirka s T603, vybavenou dvěma laďáky vlastní výroby a zastřílel tak, že se publikum nějakou dobu nezmohlo na slovo. Prý kdyby byl motorka, má to v kapse.

Jinak do Dobešova nedojel Dobeš, ale Apači z NJ. Byly motorky, čtyřkolky, střelba z výfuku nějakého amerického Fordu V-8, táborák, tančilo se, jedlo, pilo a když už padla dřímota, šlo se spát opět pod hvězdy na zahradu k pořadateli Víťovi.



V neděli ráno nachystala celá Víťova rodina pro všechny nocležníky snídani jako od maminky, za což jim patří náš velký dík. Po snídani jsme se dojeli podívat na nedaleký Maršálkův větrný mlýn do Partutovic. Pravnuk posledního mlynáře, který se o mlýn se svým strýcem stará, nás celým mlýnem provedl a zasvěceně nám o něm povyprávěl. Je až k nevíře, že na tomto mlýnu se mlelo obilí na krmný šrot ještě v 60. letech! Od té doby byl opraven téměř k dokonalosti a v tomto vyjímečném stavu je udržován dodnes.



Z Partutovic jsme sjeli do nedalekého Olšovce, kde je zatopený kamenolom s vodou kategorie A1+. Zdena nám předvedl elegantní nástup do vody z výšky tak 8-10 m, za což sklidil i potlesk přihlížejících. Koupání bylo opravdu skvělé, škoda že to rychle uteklo a tak nezbývalo, než se pomalu přesunout k domovu. Polévka u Žida v Bělotíně a poslední kilometry ukončily náš malý, ale vydařený prázdninově-víkendový výlet.






úvod, aktuální akce | starší akce | my a naše stroje | navštívené místa

počítadlo návštěv , stránka změněna: , webmaster


WebZdarma.cz